Láska v uličce 5 - Nevěstou nejste jen jeden den

Svatební Magazin
před 12 hodinami
Minut čtení: 4

Kdy se z ženy stává nevěsta?

Až ráno ve svatební den, kdy oblékne bílé šaty? Ve chvíli, kdy vezme za ruku svého budoucího manžela a vykročí k oltáři? Mnohem dřív. Nevěstou se stáváte už ve chvíli, kdy řeknete „ano“ a na ruce se objeví zásnubní prsten. Od toho momentu začíná období, které může trvat několik měsíců, rok, někdy i déle. Období plné plánování, rozhodování, očekávání, radosti, ale také stresu, pochybností a strachu, jestli všechno dopadne tak, jak má.

A právě v tom všem někdy zapomeneme na to nejdůležitější. Užít si to.

Nejen svatební den. Ale i všechno před ním. Protože nevěstou jste i v pondělí ráno. V práci. Když vyřizujete e-maily. Když jdete na kávu. A ano, dokonce i tehdy, když s nákupním košíkem stojíte mezi ovocem, těstovinami a regálem se sladkostmi.

Právě z této myšlenky vznikla Láska v Uličce 5.

Když se výjimečné potká s úplně obyčejným

Pro tuto inspiraci jsme záměrně nechtěli svatební místo, zámek ani romantickou zahradu. Chtěli jsme prostředí, které zná úplně každý. Supermarket.

Vybrali jsme JIP v Brně místo plné barev, struktur a zdánlivě obyčejných každodenních situací. Procházeli jsme mezi regály, zastavili se u ovoce a zeleniny, masa, sladkostí i nealkoholických nápojů. Nechyběl nákupní košík ani pokladní pás. A právě kontrast běžného prostředí s nevěstou vytvořil něco, co mě na této inspiraci baví nejvíc.

JIP je navíc specifický svou pestrostí a mimo jiné i vlastní výrobou těstovin, takže jsme měli kolem sebe obrovské množství barev a detailů, se kterými jsme mohli pracovat.

Protože kdo vlastně řekl, že svatební fotografie musí vznikat pouze na „svatebních“ místech?

Jedna žena. A přesně tak to mělo být.

Láska v Uličce 5 je jiná ještě v jedné věci. Nenajdete v ní ženicha. Je postavená pouze na nevěstě.

A tou se stala Taťána Makarenko.

Taťána byla jednou z žen, se kterými jsem si přála vytvořit něco pro Svatební magazín MOLIÉRE už dlouhou dobu. Byl to můj osobní sen a o to větší vděčnost cítím za to, že nám dala svou důvěru a do tohoto možná trochu bláznivého nápadu šla s námi. A nedokázala bych si pro něj představit lepší tvář.

Je výrazná, ženská, elegantní, sebevědomá, ale zároveň dokázala celé té nadsázce dodat lehkost. Protože stát ve svatebních šatech s nákupním košíkem mezi regály a vypadat, jako by přesně tam člověk patřil, není úplně samozřejmost.

Celý příběh zachytila naše brandová fotografka Jana Křížková, která dokázala z obyčejných zákoutí supermarketu vytvořit obrazy, které nás nepřestávají bavit. O pohyblivý obraz a videa se postaral skvělý kameraman Tibor Beran, který celému konceptu dodal další rozměr.

Šaty jako pavučina

Svatební šaty vznikly speciálně pro tuto inspiraci v dílně talentované návrhářky Lídie Krejčí.

Dlouhé rukávy se směrem dolů lehce rozšiřovaly, výrazná aplikace na hrudníku přitahovala pozornost a látka posetá jemným třpytem svou strukturou téměř připomínala pavoučí síť. Výsledkem byl výrazný, ale stále velmi ženský model, který nádherně podtrhl Taťáninu postavu.

Od Lídie pocházel také župánek. Jednoduchý střih doplnily rukávy zakončené peřím, které mezi regály vytvořily přesně ten kontrast, který jsme hledali. A právě možnost vyřešit na jednom místě nejen svatební šaty, ale také župánek, který si nevěsta může zapůjčit nebo koupit a nechat jako vzpomínku, mi dává obrovský smysl.

Krása, která nepotřebovala přehánět

O beauty styling se postarala Patricie Nespurki. U Taťány jsme nechtěli nic schovávat ani přetvářet. Naopak jsme chtěli zvýraznit její přirozené rysy. Výraznější oči v hnědých tónech doplnil třpyt a jemně růžové rty. Vlasy jsme nechali dlouhé, rovné a rozpuštěné, pouze po stranách lehce sepnuté. Jednoduchost, která nechala vyniknout Taťánu samotnou.

U šperků jsme si naopak dovolili trochu víc. Zuzana Barčáková doplnila styling perlovými náušnicemi a náramkem. Perly jsou pro mě fascinující právě tím, že dokážou být jemné a elegantní, a přitom nepřehlédnutelné.

A potom přišly prsteny z rodinného zlatnictví Oronico. Tady jsme rozhodně nezůstali při zemi. Různé velikosti, barvy, tvary a hlavně vrstvení. Čím víc, tím lépe. Právě hra s množstvím prstenů dodala celému stylingu další nečekaný detail.

Svatební kytice už naopak potřebovala jednoduchost. Tulipány doplněné lehce exotickou zelení byly přesně tím bodem, který outfit spojil, ale nesnažil se soupeřit s barevným prostředím kolem.

Užívejte si, že jste nevěsta

Láska v Uličce 5 pro mě nakonec není příběhem o tom, že jsme nafotili nevěstu v supermarketu.

Je o něčem mnohem obyčejnějším a možná právě proto důležitějším.

Jednou se totiž může stát, že vám bude chybět i ten chaos. Rozhodování. Zkoušení šatů. Telefonáty. Tabulky. Nervozita. Otázky, jestli všechno stihnete. I ty úplně normální dny, kdy máte na ruce zásnubní prsten, jedete po práci nakoupit a hlavou vám běží dalších dvacet věcí kolem svatby. Protože i tehdy jste nevěsta.

Nečekejte s prožíváním své svatby až na její ráno. Užívejte si celé období od prvního „ano“ až po to druhé. Klidně v teplákách. Klidně ve stresu. Klidně s nákupním košíkem v ruce někde v uličce číslo pět.

Protože svatební den trvá několik hodin.

Ale být nevěstou můžete mnohem déle. A právě tohle období už se nikdy nebude opakovat úplně stejně.

Tak si ho, prosím, nenechte protéct mezi prsty.